Navigace - Egypt
Dovolená Egypt Recenze hotelů Egypt
Novinky Egypt Hotely a ubytování Egypt
Víza Egypt Fotogalerie Egypt
Mapy a průvodce Egypt  


      --> Zajímavosti, postřehy, informace od návštěvníků

      Symboly
      Papyrus
      Hieroglyfy
      Bohové
      -->Egyptologie
      Mumifikace
      Objevení Tutanchamónova hrobu a záhadná kletba
      Divy světa

Egypt - Egyptologie

V počátku se egyptologické bádání podobalo sběratelství nebo dokonce i rabování. Cenu mělo to, co se dalo odnést. Lidé hledali sochy a drobnější předměty, ostatní ničili nebo nechali bez užitku stát.

GIOVANI BAPTISTA BELZONI
(1778 – 1823) Byl narozen v Padově v Itálii, ve volném čase se věnoval technice a vynálezům. Sestrojil kolo na čerpání vody, které by se podle jeho názoru využilo v Egyptě k usnadnění práce na polích. Do Egypta přijel ukázat svůj vynález a zjistil, že je opravdu účinný. Později pracoval jako nosič pro Britské muzeum, jeden z jeho úkolů byl dopravit do Londýna sochu faraóna Ramsesse II. S pomocí desítek Arabů se mu to podařilo. Stal se dvorním dodavatelem muzea. Roku 1820 uspořádal vlastní výstavu toho, co získal v Egyptě. Vyšla jeho první kniha. V říjnu roku 1817 zahájil vykopávky v Údolí králů, objevil hrobku faraóna Setiho I. Během staletí byla hrobka vykradena, ale Belzoni v ní našel překrásný alabastrový sarkofág, který je dnes vystavován v Londýně. V březnu roku 1818 vnikl do Chafréovy pyramidy v Gíze. Mělo se za to, že pyramida vchod nemá. Belzoni tuto domněku vyvrátil, když vchod objevil. Domníval se, že pyramidy sloužily jako královské pokladnice. Roku 1823 se rozhodl Belzoni najít pramen Nilu, to už se mu ale nepodařilo, protože v africké buše zemřel.
JEAN-FRANCOIS CHAMPOLLION
Narodil se 23. prosince 1790 v jihofrancouzském městečku Figeac. Už v pěti letech se naučil sám číst tak, že srovnával texty modliteb, které uměl nazpaměť, s tištěnou formou.
V devíti letech ovládal latinštinu a řečtinu, v jedenácti četl hebrejsky Starý zákon. Ve třinácti přidal arabštinu, syrštinu, kaldejštinu a kopštinu. Kopsky si psal dokonce deník. Později přibral perštinu a čínštinu. Tak šel za svým cílem: rozluštit hieroglyfy. Roku 1809 byl jmenován v devatenácti letech univerzitním profesorem. Roku 1816 začal pracovat na francouzsko-koptském slovníku. Roku 1822 uveřejnil pojednání, které se stalo základem rozluštění egyptský hieroglygů. Roku 1827 se stal správcem egyptského oddělení v Louvru, první stolice egyptologie byla zřízena roku 1829.Účastnil se výpravy, která prošla celý Egypt od severu na jih. Roku 1832 zemřel. Položil pevné základy egyptologii.
RICHARD LEPSIUS
(1810-1884) Patřil mezi nejpřednější archeology v Německu. Naučil se číst hieroglyfy. Roku 1842 byl vyslán na vědeckou výpravu do Egypta, kde našel pozůstatky třiceti neznámých pyramid. Ke zvláštním objevům Lepsiuse patří labyrint, který byl už podle Hérodota větším divem egyptské architektury než samotné pyramidy. Prý byl postaven u umělého jezera, o veliké rozloze s 1500 místnostmi. Lepsius stanovil místo, kde se komplex nacházel. Na objevování pozůstatků pracovalo mnoho vynikajících vědců s pomocí nejmodernější techniky. Bohužel nikdy nebylo objeveno. Lepsius vytvořil sbírku v Egyptském muzeu v Berlíně, byl také zakladatelem egyptologie na univerzitě v Berlíně. Je považován za nejvýznamnější osobnost v dějinách egyptologie. Jeho dvanáctisvazkové dílo o výsledcích jeho práce je dosud největší vydané egyptologické dílo.
AUGUSTE MARRIETTE
(1821-1881) Narodil se v Boulogne. Pracoval jako vědecký asistent v Louvru, získal tak rozsáhlé znalosti o Egyptě. Dokázal přečíst hieroglyfy, mezi jeho záliby patřilo překládání staroegyptských textů. Do Egypta byl vyslán Pařížskou akademií věd za účelem nákupů koptských rukopisů. Objevil pohřebiště býků s jejich chrámem a svatyní roku 1852. Roku 1858 mu je svěřen egyptskou vládou dohled na vykopávkami. Byl první egyptolog, který všechny nálezy začal systematicky katalogizovat. Založil světoznámé Egyptské muzeum, roku 1879 obdržel titul paši. Mezi jeho nejznámější objevy patří také nevyloupená hrobka velmože Ti. V ní se zachovaly předměty denní potřeby, ale i stěny zdobené výjevy ze života tohoto šlechtice. Také se zasloužil o vydání Dekretu na ochranu památek. Dekret zaručoval, že se vykopávky mohou provádět jen se svolením vlády, a ta rozhodne o tom, co v zemi zůstane a co se vyveze. Prozkoumal Rachefův komplex v domnění, že patří k Velké sfinze. Tam se mu podařilo objevit slavnou dioritovou sochu trůnícího Rachefa. Dodnes patří k nejvýznamnějším exponátům Egyptského muzea v Káhiře.
SIR WILLIAM MATTHEW FLIDERS PETRIE
(1853-1942) Už jeho otec pracoval v Egyptě u pyramid. Objevil v deltě město Naukratis, ve starověku sídlo řeckých kolonialistů. Ze sutin Nebéši vykopal chrám. U Kantary, na cestě do Sýrie, objevil stopy po vojenském táboru žoldnéřů a zjistil, že jde o Dafné, místo známé ze Starého zákona jako Tachpanchés. Byl jmenován univerzitním profesorem. Roku 1889 prozkoumával pyramidu krále Amennemhéta III. a jeho manželky. Nález hrobky byl velkým úspěchem. Za úžasný objev se považuje jeho rozdělování keramiky podle místa a podle doby zhotovení. Sepsal mnoho knih a studií o svých objevech a výpravách. Tím přispěl nejen k rozvoji egyptské archeologie, ale i archeologie celého Předního Orientu. Prozkoumával jihopalestinské město Gezer. Část papyrů z Abúsíru (objeveny roku 1893) Petriemus překládal.
HOVARD CARTER
(1873-1939) Šťastný objevitel. Do Egypta byl vyslán lordem Tyssem-Amherstem v sedmnácti letech. Později prováděl vykopávky v Údolí králů. Bylo doslova překopáno a nic nalezeno. Teprve 24. listopadu 1922 proběhlo prolomení pečeti a odklízení v hrobce. Byl to obrovský objev – poklad krále Tutanchamona. Spolu se neporušenými sarkofágy a mumií samotného faraóna, s tak známou posmrtnou zlatou maskou. Dnes je uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.
NORMAN LOCKYER
Britský astronom, který v roce 1894 uveřejnil „Úsvit astronomie“. Díky této knize se stal otcem astroarcheologické vědy 20. století. Dokázal totiž, že sluneční chrámy Egypťanů sloužily jako astronomické observatoře. Když slunce vycházelo nebo zapadalo o letním slunovratu, zasvítil sluneční paprsek propočítaným otvorem do tmy interiéru každého chrámu.
JEAN-PHILIPPE LAUER
Současný francouzský archeolog, který je považován za největšího odborníka v oblasti pyramidového stavitelství. Své výzkumy soustředí na naleziště v Sakkáře, zejména na Džoserův komplex.

Průvodce a mapy


Egypt...
Egypt - DVD
99 Kč
EGYPT...
EGYPT - mapa
156 Kč
Egypt
Egypt
449 Kč

Odkazy
odkaz